Příklady kabeláže Modbus RTU

Pro zařízení připojená k lince Modbus RTU platí jiná pravidla při připojování zařízení. Zařízení jsou připojena pomocí dvou A/B vodičů. Realizovat zapojení GND z 24V DC zdroje není nutné. Totiž, pokud zařízení toto zapojení v podmínkách výrobce vyžadují, je třeba požadavek zrealizovat. Vzhledem k tomu, že výrobci univerzálně nastavují své periferie na adresu 1, čímž každému zařízení, při sekvenčním připojování, přidělit platnou identifikační adresu v rozsahu 1-250. Zařízení se stejnou adresou v systému nefungují. Sběrnici se doporučuje ukončit odporem 120R. Některé produkty již mají tento odpor zabudovaný automaticky, v tomto případě jej již není třeba dodatečně montovat na připojovací svorky. Zařízení, která komunikují s protokolem Modbus RTU, jsou většinou rekuperace, klimatizace, zařízení na počítání energie, reléový výstup a vstupní moduly.

Pro správnou komunikaci s Modbus je třeba, aby všechny periferie měly nastaven stejný komunikační protokol s rychlostí, paritou a stop bity. V opačném případě nebudou zařízení fungovat jako ucelený celek. Pro správné nastavení a možnost změny nastavení komunikačních parametrů si vždy zkontrolujte manuály vámi připojovaných periferií.

Pro klasické rozvody RS485 a Modbus RTU je pro průmyslové rozvody předepsaný typ kabelu splňující požadavky EIA RS-485 s impedancí 120R. Pro naše řídicí bloky stačí vytvořit sběrnici pomocí Cat5E, Cat6, Cat6A a dalších. Kabeláž certifikovaná pro sítě RS-485 není nutná. Také není striktně předepsána stíněná kabeláž jako celek nebo samostatně v jednotlivých párech. V kabelech, které nejsou jednotlivě stíněné v párech, se nedoporučuje vést dvě různé sběrnice jako RS-485 a LAN 100/1000MBit, případně jiné sběrnicové rozvody EZS, EPS, Modbus RTU a pod.